Vegetariánem na  99% 

JOSEF/PEPA/NOS

*1949 ŠUMPERK

Tento člověk, poněkud nenápadný svému okolí, je skladatelem, textařem, zpěvákem, příležitostným hercem, učitelem jógy a učitelem jazyků. V poslední době se taktéž začal věnovat spisovatelství a vydává právě knihu:

„Odvrácená strana showbusinessu“.

Dětství prožil ve fašisty okupované Vidnavě, základní školu navštěvoval tamtéž.

Gymnázium absolvoval v Jeseníku.

Další rok strávil v Liberci – 1 měsíc na strojní a textilní VŠ, zbytek roku v továrně Plastimat. Následoval rok na jazykové škole v Ostravě. Od roku 1969 po rok 1974 studoval angličtinu a francouzštinu na univerzitě v Praze. V roce 1974 se mu naskytla možnost živit se zpíváním, přerušil tedy studium a zpíval až do roku 1982, kdy mu Státní bezpečnost sdělila, že se “nadále zpíváním nesmí živit” (doslovná citace příslušníka STB). Od roku 1982 do roku 1992 tedy vyučoval angličtinu a francouzštinu. V roce 1982 proti němu tajná komunistická policie zahájila trestní řízení na základě vykonstruovaných obvinění z hospodářské kriminality (nedovolené podnikání, příživnictví, rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví). V orwelovském roce 1984 ho totalitní soud odsoudil na dva roky (s podmínkou na pět let). Tehdejší režim ho chtěl mít ve vězení!

Kauzu "Josef Nos" posléze přebral nový senát, mezitím se uvolnily poměry v tehdejším SSSR. V roce 1985 byl Josef Nos zproštěn obvinění. Soudní pronásledování za jeho písně a názory skončilo po téměř dvaceti stáních.

 Další aktivity:

Ztvárnil roli předáka ruských mužiků ve filmu "Vzkříšení" (Resurezione) italských režisérů PAOLO e VITTORIO TAVIANI (produkce GRACIA VOLPI).

16. 6. 2001 natáčel s Charlesem Aznavourem scénu pro francouzský film "Angelina"(režie Claude d'Anna).

27. 3. 2002 měl premiéru film Milana Šteindlera Perníková věž (role bezdomovce).

V časopise ASTRO vycházel Korespondenční kurz Jógy Pepy Nose (1x za 2 týdny).

Pro tento rozhovor jsme se vypravili do východní části Čech, do historicky proslaveného města  Kutné Hory.

Setkání se uskutečnilo naproti Jezuitských kolejí a co by kamenem dohodil Chrámu sv. Barbory, který sousedí s Kaplí Božího těla, kde se odehrál podvečerní Pepův koncert, který jsme navštívili.

O ZAČÁTCÍCH VEGETARIÁNSTVÍ

Považuje se za 99% vegetariána se zajímavým vysvětlením, že když jedna setina jeho stravy obsahuje maso, nemůže se filozoficky, teologicky či esotericky nic stát.

„Nejhorší je podle mě to, když se někdo cpe masem od rána do večera. To je pro něho cesta k velmi rychlé kremaci.“

Pepovo V je založeno na sebekontrole těla, ale také na soucítění s vnitřními orgány, se kterými je si schopný dokonce povídat. Tento smysl je částečně duševní, spojený s nadzemskými silami a jogínskými praktikami, to vše podle něj úzce souvisí.

Pepovi dalo jeho tělo signál stát se V tím, že začalo maso odmítat, což se projevilo různými problémy - cítil se těžce, hůře se mu koordinoval pohyb.

„Považuji za velice důležité, aby se mé tělo cítilo lehce, taktéž mysl, a proto odmítám tělo zatěžovat něčím jako je masitá strava.“

Jen tak se cítí velice dobře a vitálně a ve svých 61 letech pravidelně jezdí na kole, plave, lyžuje nebo chodí po horách a souzní tak s přírodou, kterou má velice rád.

 „Sám nechápu, proč se lidi přecpávají masem a pak mají kuráž jít k doktorovi a povídat mu, že se zle cítí.“

V roce 1984 se také stal učitelem jógy, kterou cvičí dodnes a má s ní částečně spojené V  názory na různé věci, například cestování po zemích, kde jóga povstala.

„Sportuju neustále, od rána do večera. Třeba teď, když spolu mluvíme, tak dejchám zhluboka a to považuju za sport.“

Tento impuls dostal a myšlenka ho osvítila 16. května 1982 v Kristových letech a od té doby nepotřeboval navštívit lékaře s výjimkou zubaře, kterého navštěvuje kvůli tomu, že se cení na lidi /směje se/.

 „Jakmile se tělo zatíží toxinama z jakékoliv stravy, tak to tělo začne odmítat.“

Je mu jedno, či je někdo V či VG, jen je velmi důležité,  aby bylo rozhodnutí uděláno za pomoci inteligence, ne pro nějaké zviditelnění či pýchu být vegetariánem, ale pouze ve vztahu k tělu, aby bylo zdravé a vitální. Kdyby se Adolf Hitler stal vegetariánem s myšlenkou nezabíjet zvířata, je to nehorázný nonsens. J

„Pokud bych šel na sedláky, kteří si pěstujou svoje zvířátka, aby žrali mrkev, tak dostanu motykou po hlavě.“

Nejdřív mu lidi nejspíš nevěřili, že V vůbec je a s úsměvem říká, že se mu pokoušeli podstrčit nějaké masité jídlo. Největší senzací asi bylo, když ho v dávných dobách zveřejnili v českém bulváru, jak se cpe masem /chlebíček se šunkou/.  Nebránil se ho sníst, řídí se svým tělem, které mu to povolilo a vegetariánem není kvůli tomu, aby se nějak předváděl. Možná to mohla být demonstrace proti novinářům, kteří na to čekali.

„Jich se mý vegetariánství vůbec netýká, ale pokud ano a chtějí z toho udělat senzaci, tak jsou to pro mě taky jenom Boží hovádka.“

Známí se samozřejmě ze začátku usmívali nad jeho volbou být V, ale postupem času mu začali věřit a nechali to být.

„Řídím se monádou, že to nemůže být pouze bílý, že tam musí být aspoň kousek černé a naopak.“

Do podpory vegetariánství se zapojuje hlavně svým postojem, v textech písní se nejspíše nic nenajde. Podle něj to ani moc dobře nejde, aby začal zpívat:

„když vidíte zajíce, tak sežerte okurku“.

 KŘESŤANSVÍ RUKU V RUCE S JEHO MYSLÍ

Pepa se nestaví k žádné sektě, skupině či odporu, ale ví, že křesťanství mu dává směr jednak v hudbě, ale i v životě, podobně jak tomu bylo v životě Karla Kryla.

Víra v Boha vyplývá z toho, co říká a co dělá. V mládí byl ministrantem v kostele, ke křesťanství byl vždy veden a katolický kněz byl pro něj nejvyšší autoritou.

Kvůli lásce k víře v Boha se na Štědrý den pravidelně zřekne V a dá si kapra, jehož maso podle jeho názoru ke křesťanství patří.

„Kdybych neměl rybu na Vánoce, byly by pro mě ochuzený.“

 RESTAURACE A JÍDLO

Díky svým koncertům, cestování a časové vytíženosti Pepa musí občas zajít do běžných restaurací. Pokud to není  „smažák“ nebo smažený květák či žampiony, vybere si cokoliv bezmasého. Trápí ho ale, že tyto smažené pokrmy českých restauratérů jsou nebezpečné pro lidské zdraví. On se jim proto snaží vyhýbat.

„Někdy je to v restauracích hrůza a vegetariánské pokrmy jsou neslučitelné s racionální výživou. Je to jen další flák lepidla do rakve.“

CESTOMÁNIE

Nejlepší otázkou na toto téma by bylo: „kde všude jste nebyl?“, už jen proto, že byl skoro všude.Nejvíc se mu líbilo v Indii, kde je život pro V velice lehký a jídlo mu zde hodně chutnalo. Oblíbil si především kořeněnost a pestrost indické kuchyně. Dále procestoval Severní Ameriku, kde absolvoval jedno z turné, Čínu, několik západních zemí a řadu dalších orientálních zemí.

 JINÉ VĚCI

Co se týče V u dětí, má v tom docela jasno. Dítě je pro něj jako nevinný a bezbranný tvor,

za kterého mají zodpovědnost (do doby než přijde k rozumu) jeho rodiče.

„Jestli se rodiče rozhodnou cpát děti kuřecím masem nebo V stravou a děti z toho budou nemocné, tak jsou za to zodpovědní.“

Pepa nikdy nebral drogy a nikdy mu to ani nic neříkalo. I přesto, že je celoživotní nekuřák, cigaretka mu občas zavoní, nechá se zlákat a dá si ji.

„Zhruba jednou za rok ji proženu ústní dutinou, ale nikdy ne do plic.“

Jinak Pepa říká, že občas pije, ale jen ze zdravotních důvodů; alkohol požívá převážně jako lék. Nejraději ale pije vodu spolu s křišťálem, který mu ji znamenitě vyčistí.

Kuřákům Pepa vůbec nerozumí a ze svého pohledu by jim kouření okamžitě zakázal.  Na druhou stranu by zákaz viděl jako bariéru mezi určitými lidmi, kteří by si měli být rovni a měli by žít v demokracii.

„Nejlepší je místo pro kuřáky nebo nekuřáky a hotovo.“

V DOMÁCNOSTI

Pepa žije společně se ženou a dcerou Lucií. Vaří si převážně V stravu, jen Lucka občas sní rybu, kterou bere jako čistou, co se Krista týče. Sám Pepa velice rád vaří a v kuchyni tráví hodně času, protože ho to náramně baví. Používá spoustu různých kuchařek z časů dávných nebo experimentuje, čímž si vytváří řadu osvědčených receptur, podle kterých často připravuje pohoštění pro své známé. Mají veliký úspěch. Převládají zapékané pokrmy, polévky, rizota a další kulinářské pochutiny. Suroviny z rostlinné stravy má rád úplně všechny, žádná zelenina nebo obilovina mu nedělá problém.

„Poslední dobou používám čich a intuici, nežli vzhled k určení čerstvosti suroviny.“

Vaří rád z pohanky, z obilovin, uvádí firmu Epam, od které nakupuje a s kvalitou jejích produktů je spokojen. /Tato firma je jedním ze sponzorů Krylonocí, čímž napomáhá jejich organizaci./ Zeleninu kupuje rovnou přes ulici od místního zemědělce. Říká, že tato zelenina má pro něj kvalitativní váhu a je mu jedno, že není označena Bio. Podle jeho názoru jde v případě bioproduktů o ovlivňování trhu mocí, proto se k nim nestaví příliš pozitivně.

„Velice důležité je to, jak k tomu označení BIO došlo.“

Stačí mu, když vidí seriozního člověka, který své produkty pěstuje s láskou a hlavně se k němu, jako k zákazníkovi, dobře chová.Dále používá různé koření z cest, převážně z Indie.           

Miluje také olivový olej, těstoviny a Čechům velice blízkou surovinu brambory.

Velice rád připravuje různé placky z rozmanitých kombinací zeleniny a říká, že tento pokrm tak dlouho ladí, dokud nemá dokonalou chuť za syrova. Je to prý hit, po kterém se lidi můžou utlouct. /Já sám mohu ze zkušenosti potvrdit, že jsme milovníci karbenátků; už asi jen pro jejich tvar nebo co? J/

Pepa holduje kávě a čajům přivezeným z různých cest. V omezeném množství mu nedělají žádné problémy. Chuť považuje za další způsob informace jak dodat svému tělu něco dobrého nebo potřebného.

„Dneska jsem si dal čaj „The Best Tea of the World“, někde natrhanej v Darjeelingu, kterej sem si odtam přivezl a potom u dcery kafčo a cítím se skvěle.“

Miluje malé krámky, ale občas zavítá do menších supermarketů, kde mají V vždy „malej chlívek“ s různými surovinami potřebnými pro jeho stravu a velice si toho cení. Vždy je pro něj velice důležité, jak se o něj starají, a pak se tam rád vrací.

Zvířata  má rád, v dětství jimi byl obklopen den co den.

„Zvíře je božskej tvor a má na zemi nějakej účel. Může sloužit i pro potravu, což dokládá historie.“

Je to kočkomil, koček má doma několik a ty se generačně znamenitě množí, takže je jich někdy plný dům. Nejstarší je kocour, kterého má snad přes 20 let v jednom ze svých domků, který si, jak říká, postavil od základů vlastníma rukama bez jakékoliv pomoci zcela sám, což mu ale trvalo  přes 10 let. Toto stavení se nachází v malebné vesničce na Moravě, kousek od Zlína a daleko od civilizace. K Moravě má velice blízký vztah díky vzpomínkám na své dětství, nějakou dobu tam totiž bydlel.

„Když k nám někdo dojde třeba z těch z vesničanů,  řeknou: „prašti s tím kocourem o zem“.“   směje se

  O KRYLONOCÍCH  A HUDBĚ

    NAVÁZÁNÍ NA OBČANSKÝ A UMĚLECKÝ ODKAZ KARLA KRYLA

Je iniciátorem festivalu KRYLONOCE, který pod záštitou místopředsedy vlády, ministra zahraničí, poslance a předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga vzniká na počest kamaráda Karla Kryla, který mu tuto pomyslnou pochodeň předal, aby pokračoval. Na koncertě se kromě jeho samého prezentuje i jeho dcera Lucie, která vystupuje ve skupině Lisopea, kde hraje na kytaru a zpívá jako její otec.

„Mám od něj osobní pověření, řekl: „jdu na druhou stranu, tak to tu dělej za mě“.“

Na začátku koncertu zazněla píseň CD přehrávač od  Karla Kryla…………………… spolu s písní, kterou Karlovi věnoval Pepa s názvem …………………… . Při této emotivní písni Pepa vytahuje plácačku, ze které si lokne, aby zapil tuto událost. První ročník se konal dne 7. 7. 2000 v přírodním areálu Na Skalkách v Novém Jičíně. Důvody, pro které pořádá své vlastní festivaly, spočívají v opozici vůči šoubyznysové mafii (manipulace s účinkujícími a s veřejností, absence etiky a morálky, diskreditace základních hodnot žánru, ve kterém se pohybuje – viz Prázdniny v Telči v roce 1998, kde se – a to doslova – šlapalo po Karlu Krylovi, jeho zpěvníku a fotografiích).

„Lidi mám rád, a proto dělám tu akci, organizace potřebuje velkou sílu a trpělivost sehnat patřičné lidi a finance, aby se tato akce uskutečnila.“

Pepa je hudebním poslem Slova Božího a následuje ho od dob, kdy byl studentem. Vydal právě novou desku „Bůh v hotelu Balkán“, kterou mi ukázal a pár songů z ní zahrál na Krylonocích.

Na dnešní politickou situaci, kterou samozřejmě bedlivě sleduje, má svůj vyhraněný názor. Už jak se zpívá v jedné písni:

„všechno je úplně stejné, všechno je úplně stejné“

poukazuje na fakt, že kvalitativně je to stále to samé, jak tomu bylo za bolševika, ale kvantitativně to vidí jinak.

Pepa je velice rád, že tento projekt podpořil a doufá, že napomůže objasnit jeho postoj na toto téma.

„Jakmile jsem o tomto projektu zaslech, tak jsem za tím letěl jako včela za květinou.“