Kalonji /black onion seeds/ Nigella Sativa

U nás známá jako Černucha setá nebo také černý kmín.

Semena výše jmenované byliny (která nemá paradoxně nic společného s cibulí, což jsem si donedávna myslel J) seženete převážně v obchodech specializovaných na asijské (indické) zboží. Jsou používána především v balkánské, indické nebo turecké kuchyni. Toto koření (neboli všelék - jak ho nazývali starověcí Egypťané) snižuje především nepříjemnou plynatost, podporuje funkci střev, ale také je zbavuje nežádoucích parazitů. Použití je podobné jako u pepře, přidáváme do základů s cibulí, do pečiva nebo do salátů a chutney. Chuť je velice nenápadná, spíše hořká, ale to je vlastně její léčivou úlohou.

PS.: zítra přistane na blog recept s touto zajímavou ingrediencí!

Zde předávám velice zajímavý návod jak si poradit s klíčením……

Další surovinou, kterou bych chtěl představit je sladidlo, které bych neměl opomenout……

Sušená třtinová šťáva

…..a její použití

Sušená třtinová šťáva je vlastně pracukr, který je šetrně sušen bez zbytečného dělení cukru od melasy, bez rafinace a na rozdíl od průmyslově ošetřeného cukru jsou v něm zachovány všechny vitamíny a minerální látky.  Někde se s ním také můžeme setkat pod názvem „BIO cukr“, už proto, že je stoprocentně organický a zdraví prospěšný. Jeho historie sahá k roku 1570, kdy ho Španělé přivezli z Indie na americký kontinent. Už ve starověkém lékařství se tradovalo, že je především výborným zdrojem energie, ale také čistí krev a zabraňuje revmatu. Mezi největší producenty patří Pákistán, Indie, Ekvádor, Indonésie nebo třeba Austrálie.

 Vyniká specifickou vůní a karamelovou chutí, kterou oceníme nejen při pečení a vaření, výborně funguje například při výrobě domácího karamelu a lze použít i ke slazení kávy či čaje. Je to výrazně zdravější náhražka klasického řepného cukru. Je sice o něco vlhčí než klasický cukr, ale lze jej bez problémů použít v jakémkoli receptu, kde je uveden bílý cukr.

Oproti klasickému cukru obsahuje ve větší míře vitamín A, některé z vitamínů skupiny B, vitamín C, D a E. Z minerálních látek obsahuje nejvíce vápník, draslík, železo, fosfor, mangan nebo třeba zinek.

Cizrna

…..a její použití

Pro svou jedinečnou chuť je považována za jednu z nejchutnějších luštěnin, ale sám bych řekl, že u nás je tak trochu nedoceněna. Pěstuje se téměř na celém světě, převážně na Blízkém východě, ale můžeme se s ní setkat taktéž v Jižní Americe nebo Asii. Na polích ji můžeme vidět od nížin až po 5 tisícové výšky pohoří. I názvy má rozličné, např. římský hrách nebo cizrna beraní.

Pro ty, pro něž je tato surovina novinkou a neví jak ji připravit, uvedu několik rad, jak s ní naložit od máčení až po několik receptů, které si určitě zamilujete.

Tato luštěnina plná bílkovin, vápníku, hořčíku a fosforu dodává tělu potřebné živiny. Proto může být plnohodnotnou náhražkou masa. Zde jsou pro informaci její nutriční hodnoty: www.kaloricketabulky.cz

Cizrnu (jako téměř každou luštěninu) namáčíme den předem, nejlépe 24 hodin před úpravou. Můžeme ji však nechat bobtnat při pravidelném vyměňováni vody i několik dní. Bude lépe stavitelná a doba vaření se taktéž poměrně zkrátí. Pokud bychom se chtěli vyhnout nepříjemnému nadýmání, je dobré ji po uvaření zbavit drobných slupek, čehož docílíme tak, že ji po uvaření okamžitě zalijeme studenou vodou, následně promneme mezi prsty a slupky se tak oloupou.

Vaříme nejméně 40 minut od doby varu a dle druhu. Během vaření můžeme taktéž přidat bylinky (saturejku, majoránku, bazalku) nebo mořskou řasu, což by mělo opět přispět k lepší stravitelnosti.

Cizrna má celou škálu možností úprav - od salátů přes hlavní pokrmy až po neodolatelné pomazánky či dipy.

Zde je několik báječných receptů:

Cizrnový salát s římským kmínem

Cizrnové lasagne

Cizrnová mousakka

Ratatouille s cizrnou a opékanou polentou